Rubrika:Básně

Milá Petro, milý Dane! Všechno už je nachystané a aniž vás něco nutí, svatba už je na spadnutí. Ať se vám vše skvěle daří! Až budete jednou staří, až budete v klíně houpat tři, pět nebo deset vnoučat, v paměti vám zacinká na dnešní den vzpomínka, kdy jste oznámili všem společnou pouť životem!

Co přání si kdo vzpomene…Moje se vejdou do oříšku:Uvidět v lese lišku Ryškupít živou vodu z pramene.Ulovit měsíc do sítěa hrát si s ním na zlatou rybku.Najít ten trn na větvi šípku,co na sto roků uspí tě, a probudit se objetím.Očesat perníkovou střechu.Pak sednu na koberec z mechu,zavřu oči a poletím.Obouvám boty s nadějí,že překročí …
Pokračovat ve čtení Přání

Jsou lidi, kterým volnost stačíjen na úrovni vlastní cely.Ženou se k smrti, aby mělito co má soused, a pokud možno dražší.I to je cesta svého druhua oni po ní vysíleně kráčí.Po celý život v bludném kruhu.A pak jsou druzí, kterým znějí v hlavězávratný tóny. Ti kašlou na pohodlía jestliže se vůbec někdy modlí,tak k ohni, …
Pokračovat ve čtení Cesty

Je léto? Ne, je září,léta už zbývá jenom sklonek.I když se ještě tváří,že tu s námi napořád budea že se nedá odehnat,zapomenutý modrý zvonekmu umíráček cinká lehce.I když je ještě teplo všude,večer se hlásí brzy chlad.Ráno je plné třpytné rosy.Ještě v ní můžem chodit bosí,už se nám ale vlastně nechce.

Hřadovala jsem na parapetuříkala něco Děsně Chytrýhoty sis to v ušáku cpal do ušíNajednoupřeletěla jiskraRozmodřila ti oči k úsměvucinkla o zubya zajehlila se mi pod kůžiProdrala jsem se z obležení oblečeníunikla ze sítí tkaninyroztrhla pouta poutekprokličkovala nastraženými oky svetru Nahá jsem přeletěla sedm mořía tři metryvyrvala jsem tě z kořenůsvetru džín trika slipů ponožekhryzla tě …
Pokračovat ve čtení Ta druhá ve mně

Bláznivě lítatvznášet se vzduchemřítit seploužita taky klopýtata padat na hubulámat si nohypřípadně vazNo prostě lišit seod váskteří v tom umítechodit

Neberte mi mou navigaci.Nechte mou loďku plout,vždyť nikomu snad cestu nekříží.Co je vám do toho,kam vyplouvá a odkud se pak vrací,když hledá vzdušné zámky bez mřížía mříže bez zámků.Mříže, co reziví a zpívají jak ptáci…Nevnucujte mi selanku, nadlouho se s ní stejně nespokojím.A když pak bouře rozkymácíchatrné plavidloa já se trochu bojím,vy moudře pokývejte hlavou.Já …
Pokračovat ve čtení Má loď

Kradli jsme spolu jabka v září,ne jednou a ne jedno kilo.Kolik že nám to vlastně bylo?Já vím, že nejsme stejně staří,jen stejně mladí – aspoň tehdy.Tak se netvař tak dospěle.Jarní voda tě přemelea strhne všechny hráze, ledy –já to vím jistě. Že ne ty?To přijde samo. Úvah zanech.Na stromě, ještě v povijanech,už pro nás zrají …
Pokračovat ve čtení Renety

(Literární kabaret POKUK, téma „Dobří holubi se vracejí) Noemova holubasvrbí pod pařátky paluba:„Všichni jsme tady ve dvojici,jenom já nemám holubici!Čtyřicet dnů jsme byli v párua kde je teď, to nemám páru.Archa se v hřebenech vln zmítáa ona, trajda, někde lítá!Jako bych slyšel její smích.Mám já snad sedět na vejcích?“Noe se tváří spiklenecky,štráduje přes ty staré …
Pokračovat ve čtení Holubice